|
|
Starozákonní exegeze u Filóna Alexandrijského a Řehoře z Nyssy.
Dudziková, Markéta ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent) ; Panczová, Helena (oponent)
Filón Alexandrijský (asi 20 př. Kr. až 40 po Kr.) a jeho alegorická interpretace Bible (zejména Pentateuchu) významně ovlivnila raně křesťanské autory, mezi jinými i Řehoře z Nyssy (asi 335-395 po Kr.). Skutečnost, že Řehoř byl Filónem inspirován, je zjevná mimo jiné z toho, že jeho spis Mojžíšův život (De vita Moysis) se svým titulem a částečně i tématem shoduje s jedním z děl Filónových. Mojžíš je pro Řehoře ideálním příkladem dokonalé ctnosti, která spočívá v nepřetržitém růstu v dobru. Hlavním tématem disertace je Filónův vliv na tuto Řehořovu interpretaci Mojžíše. Práce zkoumá následující oblasti v myšlení obou autorů: spis De vita Moysis, pojetí Mojžíše, exegetické zásady, dokonalost, kterou je možno ukázat v životě dobrého člověka, otázku poznání a nepoznatelnosti Boží a konečně prostředkování mezi Bohem a lidmi. Řehořova recepce Filóna byla ovlivněna také Órigenem z Alexandrie, v práci je tedy stručně představena také Órigenova biblická exegeze a jeho exegetická teorie. Jádrem práce jsou následující otázky: Bylo Řehořovo pojetí dokonalé ctnosti inspirováno myšlením Filónovým? Jakým způsobem byla filónská nauka o Boží nepoznatelnosti Řehořem pozměněna a využita v rámci jeho myšlení? Je možné srovnat pojetí prostředkování mezi Bohem a lidmi u obou autorů? Klíčová slova Filón Alexandrijský, Řehoř z...
|
|
|
Zpracování biblického mýtu o stvoření ve spisech Corpus hermeticum a u Filóna Alexandrijského a jejich vzájemné srovnání
Čapek, Martin ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt: Tato práce se zabývá zpracováním biblické kosmogonie vylíčené v prvních dvou kapitolách Genese, v hermetických spisech Corpus hermeticum I (=Poimandrés), Corpus hermeticum III (= Posvátná řeč) a v díle De opificio mundi ("O stvoření světa") z pera židovského filosofa Filóna Alexandrijského. Všichni tři autoři sdílí stejná východiska, jimiž jsou jim Bible v řeckém překladu (Septuaginta) a soudobá řecká filosofie, zejm. stoicismus a (středo)platonismus. Přestože všichni usilují o vytvoření jakéhosi univerzálního nábožensko-filosofického systému, každý k němu dospívá jiným způsobem. Hermetici si z biblického textu vybírají pouze ty prvky, které jim připadají nejvíce abstraktní a univerzální, a neváhají k nim přidávat mnoho vlastních myšlenek a upravit text tak, aby zněl vědečtěji a filosofičtěji, než původní biblický mýtus. Filón se také snaží o určitý univerzální systém, postupuje však opačně a všechny specificky židovské prvky, které hermetici ignorují, se snaží naplnit univerzálním filosofickým obsahem. Kromě toho lze ze srovnání obou textů vysledovat různé naukové rozdíly, jako např. větší důraz na boží transcendenci a pozitivnější zhodnocení kosmu u Filóna. Klíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slova: hermetismus, judaismus, Corpus hermeticum, Filón Alexandrijský.
|
|
| |
|
|
Starozákonní exegeze u Filóna Alexandrijského a Řehoře z Nyssy.
Dudziková, Markéta ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent) ; Panczová, Helena (oponent)
Filón Alexandrijský (asi 20 př. Kr. až 40 po Kr.) a jeho alegorická interpretace Bible (zejména Pentateuchu) významně ovlivnila raně křesťanské autory, mezi jinými i Řehoře z Nyssy (asi 335-395 po Kr.). Skutečnost, že Řehoř byl Filónem inspirován, je zjevná mimo jiné z toho, že jeho spis Mojžíšův život (De vita Moysis) se svým titulem a částečně i tématem shoduje s jedním z děl Filónových. Mojžíš je pro Řehoře ideálním příkladem dokonalé ctnosti, která spočívá v nepřetržitém růstu v dobru. Hlavním tématem disertace je Filónův vliv na tuto Řehořovu interpretaci Mojžíše. Práce zkoumá následující oblasti v myšlení obou autorů: spis De vita Moysis, pojetí Mojžíše, exegetické zásady, dokonalost, kterou je možno ukázat v životě dobrého člověka, otázku poznání a nepoznatelnosti Boží a konečně prostředkování mezi Bohem a lidmi. Řehořova recepce Filóna byla ovlivněna také Órigenem z Alexandrie, v práci je tedy stručně představena také Órigenova biblická exegeze a jeho exegetická teorie. Jádrem práce jsou následující otázky: Bylo Řehořovo pojetí dokonalé ctnosti inspirováno myšlením Filónovým? Jakým způsobem byla filónská nauka o Boží nepoznatelnosti Řehořem pozměněna a využita v rámci jeho myšlení? Je možné srovnat pojetí prostředkování mezi Bohem a lidmi u obou autorů? Klíčová slova Filón Alexandrijský, Řehoř z...
|
|
|
Zpracování biblického mýtu o stvoření ve spisech Corpus hermeticum a u Filóna Alexandrijského a jejich vzájemné srovnání
Čapek, Martin ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt: Tato práce se zabývá zpracováním biblické kosmogonie vylíčené v prvních dvou kapitolách Genese, v hermetických spisech Corpus hermeticum I (=Poimandrés), Corpus hermeticum III (= Posvátná řeč) a v díle De opificio mundi ("O stvoření světa") z pera židovského filosofa Filóna Alexandrijského. Všichni tři autoři sdílí stejná východiska, jimiž jsou jim Bible v řeckém překladu (Septuaginta) a soudobá řecká filosofie, zejm. stoicismus a (středo)platonismus. Přestože všichni usilují o vytvoření jakéhosi univerzálního nábožensko-filosofického systému, každý k němu dospívá jiným způsobem. Hermetici si z biblického textu vybírají pouze ty prvky, které jim připadají nejvíce abstraktní a univerzální, a neváhají k nim přidávat mnoho vlastních myšlenek a upravit text tak, aby zněl vědečtěji a filosofičtěji, než původní biblický mýtus. Filón se také snaží o určitý univerzální systém, postupuje však opačně a všechny specificky židovské prvky, které hermetici ignorují, se snaží naplnit univerzálním filosofickým obsahem. Kromě toho lze ze srovnání obou textů vysledovat různé naukové rozdíly, jako např. větší důraz na boží transcendenci a pozitivnější zhodnocení kosmu u Filóna. Klíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slova: hermetismus, judaismus, Corpus hermeticum, Filón Alexandrijský.
|
host ::
RSS.